Ludolph van Ceulen
Ludolph van Ceulen | |
---|---|
Narození | 28. ledna 1540 Hildesheim |
Úmrtí | 31. prosince 1610 (ve věku 70 let) Leiden |
Místo pohřbení | kostel svatého Petra (52°9′27″ s. š., 4°29′16″ v. d.) |
Povolání | matematik, vysokoškolský učitel a šermíř |
Zaměstnavatel | Univerzita v Leidenu (1600–1610) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludolph van Ceulen [Ludolf fan Kélen] (28. ledna 1540, Hildesheim – 31. prosince 1610, Leiden) byl nizozemský matematik německého původu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Hildesheimu, hlavním městě Hildesheimského biskupství v rámci Svaté říše římské (dnes Německo), ale jako mnoho dalších Němců té doby emigroval před katolickým útlakem do Spojených nizozemských provincií.
Nejprve se usadil v Delftu, kde vyučoval šerm a matematiku. V roce 1594 si otevřel šermířskou školu v Leidenu. V roce 1600 byl jmenován prvním profesorem matematiky na Leidenské univerzitě. V roce 1610 v Leidenu zemřel.
Výpočet čísla π
[editovat | editovat zdroj]Ludolph van Ceulen strávil značnou část svého života počítáním číselné hodnoty matematické konstanty π. Používal při tom v podstatě stejné metody jako Archimédés o dva tisíce let dříve. V roce 1596 publikoval hodnotu čísla π s přesností na 20 desetinných míst ve své knize Van den Circkel („O kruhu“; kde k výpočtu použil pravidelný mnohoúhelník o 15·231 stranách[1]). Později výpočet zpřesnil na 35 desetinných míst (s pravidelným mnohoúhelníkem o 262 stranách[1]). Po jeho smrti bylo „Ludolfovo číslo“,
- 3,14159265358979323846264338327950288…,
vytesáno na jeho náhrobní kámen v Leidenu. Náhrobní kámen se později ztratil, ale v roce 2000 byl obnoven.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b (anglicky) Biografie van Ceulena od MacTutor
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludolph van Ceulen na Wikimedia Commons
- (nizozemsky) Oomes, R. M. Th. E.; Tersteeg, J. J. T. M.; Top, J. „The epitaph of Ludolph van Ceulen.“ Nieuw Arch. Wiskd. (5) 1 (2000), no. 2. online (formát PDF)